Zvýšení DPH připustil víkendu vicepremiér a ministr financí Igor Matovič (OĽaNO), když nastínil svou plánovanou daňově-odvodovou reformu, jejímž cílem by měla být podpora rodin s dětmi.
Buchláková podotkla, že pokud by Slovensko přistoupilo ke zvýšení daní, dělalo by přesný opak toho, co jiné země v době pandemie. Přitom Slovenské podnikatelé v restauračních a stravovacích službách dlouhodobě bojují za nižší daně. „Například v Bulharsku jejich pro pandemii snížily z 20 na 9%. Česká republika je měla na úrovni 15%, pro onemocnění COVID-19 je snížily na 10%,“ jmenovala Buchláková a dodala, že i v Rakousku daně snižovaly z 10 na 5 %. Na Slovensku byli i jsou na úrovni 20%. „Právě snížení sazby by zvýšilo konkurenceschopnost a opětovný příliv zákazníků do restaurací, její zvýšení přinese přesný opak,“ dodala Buchláková.
Analytička také zdůraznila, že pokud by stát zvýšil DPH na 25%, Slovensko by se zařadilo k trojici zemí – Švédsko, Chorvatsko a Dánsko – se stejnou sazbou daně. Vyšší má už jen Maďarsko (27%). Zároveň však Buchláková považuje za důležité dodat, že Chorvati mají například 5-procentní daň na základní potraviny, léky a zdravotnické potřeby.
Glasová podotkla, že je zřejmé, že pro zvýšené náklady v souvislosti s pandemií je třeba zvyšovat příjmy do státní pokladny. Podle ní to však třeba dělat co nejšetrnějším způsobem pro ekonomiku. Zvýšení DPH na 25% by navíc mohlo vést i k omezení spotřeby domácností, díky čemuž by nemuseli příjmy do státní pokladny z výběru DPH výrazně růst. Zároveň podle Glasovej platí, že pokud budou lidé méně kupovat, podnikatelé méně vydělají, což může zpomalit ekonomické oživování a omezit ekonomický růst.
